Vliv VTE na okolí – mýty a fakta

Všechny možné vlivy projektu na člověka, krajinu a přírodu se detailně zkoumají v rámci řízení EIA, tedy analýzy dopadu projektu na životní prostředí. Jedná se o prověřenou a dlouhými léty provozu odzkoušenou technologii. Konstrukce a technologie moderních větrných elektráren vylučují vznik problémů, které u nejstarších typů větrníků před více než 30 lety nastávaly (nadměrný hluk, světelné odlesky, odpadávající led., atd.), přesto některé mýty ve veřejném prostoru přetrvávají.

Hluk

VTE produkují aerodynamický hluk způsobený obtékáním větru kolem lopatek rotoru. České hlukové normy, které jsou jedny z nejpřísnějších v EU, činí 40 dB v noci a 50 dB přes den pro hluk u obytných budov a moderní VTE je plní ve vzdálenosti cca 500 m od nejbližšího domu. Všech navržených 5 turbín ve větrném parku Petrovice – Smrčná (jsou) je vzdáleno od nejbližšího obydlí více jak 1 km, od haprosté většiny domů více jak 1 500 m, tedy dostatečně daleko, aby hluk nebyl žádný problém, respektive kde bude úroveň hluku pod hranicí lidské slyšitelnosti v reálných venkovních podmínkách (< 30 dB), to bez započtení vlivu útlumu hluku vegetací (lesem) či vlivu hluku dálnice. V reálných podmínkách (vítr, stromy) tak VTE nebude slyšitelná.

Škála hlučnosti v decibelech (dB)

  • 0 db 
  • 20 dbPadání listí
  • 40 dbObývací pokoj
  • 60 dbKonverzace
  • 80 dbKamion

Zdroj: https://moje-novinky.cz/zpravy/tabulka-hlucnosti-s-decibely-a-priklady-hluku/
Další reálné příklady míry hluku jsou zde: http://fyzweb.cz/clanky/index.php?id=141

Míra hluku, který VTE vydává, roste s rychlostí větru. Všechny hodnoty v hlukové studii se kalkulují pro maximální možné hlukové emise VTE, v realitě je většinu času hluk nižší. Naopak je obvyklé, že od rychlosti větru 7-8 m/s je hluk okolí (ševelení listů, nárazy větru) vyšší než hluk VTE i relativně blízko stožáru VTE.

Před povolením provozu VTE musí být plnění všech podmínek a hlukových limitů prokázáno měřením hluku přímo na místě akreditovanou laboratoří.

Emise a úspory CO2

VTE neprodukují žádné emise, odpad, nespotřebovávají ani neznečišťují vodu či životní prostředí. Naopak, jedna VTE 7,2 MW ušetří za dobu své životnosti 400 000 tun uhlí a emise 420 000 tun CO2 a 550 t NOx a SO2 a dalších pro přírodu i člověka jedovatých látek. Větrný park 5ti turbín ušetří 2 000 000 tun uhlí a 2 100 000 tun CO2.

ČR je v přepočtu na osobu velkým producentem skleníkových plynů: 12 tun CO2eq na osobu ročně. To je 2× více než světový průměr a 1,4× více než průměr EU. Hlavním zdrojem emisí v ČR jsou elektrárny a teplárny (33 %). Dále pak průmysl (28 %), silniční doprava (16 %) a lokální plynové a uhelné kotle (10 %). Přechod na bezuhlíkovou energetiku, tedy rychlá výstavba solárních a věrných elektráren, které se sezónně doplňují, v kombinaci s jadernými zdroji, je klíčové opatření pro snížení emisí a zpomalení probíhající klimatické změny. Více zde (www.faktaoklimatu.cz).

Krajinný ráz

Je zřejmé, že až 250 m vysoká konstrukce ovlivní krajinný ráz, a to dočasně na dobu 20-25 let. VTE jsou záměrně umístěny v blízkosti jednoho z největších českých koridorů technické infrastruktury ,dálnice D1, a co nejdále od lidských obydlí. Vzhledem a dobrým větrným podmínkám na Vysočině bude tlak na využití potenciálu větru velký. Případné odmítnutí projektu nejspíše povede k jeho realizaci na náhradních pozemcích v blízkém okolí s tím, že přínosy bude čerpat jiná obec.

S nezbytným přechodem na bezuhlíkovou energetiku se v příštích 10 letech VTE stanou „běžnou“ součástí naší krajiny (tak jako v Německu či Rakousku). V ČR má vzniknout cca 1000 VTE, což je cíl Ministerstva životního prostředí, v jehož kompetenci ochrana krajiny je.

Pro naprostou většinu obyvatel městyse Štoky větrný park nebude vůbec viditelný, bude skryt kopcem. Nejvíce viditelné budou VTE vidět z úplného kraje Petrovic před klesáním dolů z kopce.

Ze samotné obce Petrovice díky svažitému terénu a zastínění domy a vegetací již bude viditelnost VTE velmi omezená.

Ze strany Smrčné budou VTE nejvíce na obzoru z vyvýšených partií na Vilémovských Chaloupkách.

Ze Smrčné budou některé VTE částečně vidět, většinově budou zakryty vegetací, svahem nebo budovami.

Ptáci a zvěř

Vliv VTE na ptactvo byl podroben mnoha detailním výzkumům. Dle dostupných studií je dlouhodobě největší hrozbou pro ptáky změna klimatu. VTE jsou pro ptáky viditelné, a se jim v naprosté většině případů vyhnou. Lopatky moderních VTE se pohybují pomaleji (max. 14 otáček za minutu), a ani případný střet s otáčející se lopatkou nemusí skončit tragicky, vzduchový polštář/vír kolem lopatky s ptákem smýkne, aniž by ho zranil. Přesto střetům nelze nikdy 100% zabránit a pro minimalizaci rizika je nezbytné projekty VTE (zejména větší větrné parky) stavět mimo hlavní migrační trasy a hnízdiště. Před povolení výstavby VTE vždy probíhá mj. podrobný ornitologický průzkum. Reálná čísla z praxe ukazují, že daleko větší nebezpečí pro ptáky je jinde. Podle studie z USA (z r. 2001) usmrtily televizní věže 1 000x, automobily 2 000x, výškové budovy 2 500x a elektrické vedení až 6 000x více ptáků, než větrné elektrárny. Studie ze Španělska (z let 2005-2008) vyčíslila počet fatálních kolizí ptáků s VTE na 0,5 mrtvého ptáka / VTE / rok.

VTE nepředstavuje pro zvěř žádnou migrační či jinou bariéru. Zahraniční studie neprokázaly žádný vliv VTE na množství/hustotu zvěře, která žije v lese.

Les a kácení

VTE v lese nejsou v ČR běžné, v zahraničí ano. V Německu je k 12/2022 nainstalováno na lesních pozemcích 2 345 VTE. Zahraniční zkušenosti dokazují, že VTE nemají pro zvířata ani les negativní vliv, veškerá technologie je vysoko nad korunami stromů. Průměrný zábor lesa v německých projektech je jen 0,47 ha na VTE. Více o zkušenostech z Německa naleznete zde (německý originál) nebo zde (český strojový překlad). Navržené umístění VTE Krouna v existující holině v lese umožní objem nezbytného kácení minimalizovat.

Padající led

Moderní VTE v lokalitách, kde hrozí v zimě námraza, jako je na Františkách, jsou vybaveny automatickým systém proti zamrznutí („Anti-Icing“). Ten jednak snižuje riziko námrazy tím, že lopatky rotoru za relevantních klimatických podmínek zahřívá (primárně zbytkovým teplem generátorů a traf, nebo v případě potřeby elektrickým „topením“), a pokud se námraza přesto vytvoří, pak elektrárnu zastaví (a spustí program „zahřívání“, aby mohlo dojít po odmražení k opětovnému spuštění). Jelikož řídící systém VTE zaručuje zastavení VTE, nemůže od lopatek za provozu odlétávat námraza.

Stroboskopický efekt

Stroboskopický efekt nastává v případě, kdy je mezi sluncem a pozorovatelem točící se rotor, který způsobí střídání stínu a světla. Nepříjemné to může být zejména severně od VTE (slunce z jihu je nejsilnější) a do vzdálenosti cca 500m od VTE. S rostoucí vzdáleností se díky rozptylu světla postupně stírá rozdíl mezi stínem a světlem a efekt postupně „mizí“. V rámci projektové přípravy a povolovacího procesu VTE se případný vliv stroboskopického efektu analyzuje. V případě negativních závěrů/dopadů stínu VTE na obydlí umožňuje řídící systém VTE nastavení, že se VTE v relevantních časech (několik minut denně v některých měsících) automaticky vypne. Vzhledem k navrhovanému umístění VTE v lese daleko od obydlí neočekáváme problémy s tímto jevem.

Odrazy slunce od lopatek VTE („tzn diskoefekt“) u moderních VTE vůbec nehrozí, technicky vyřešeno šedým matným nátěrem lopatek VTE.

Infrazvuk

Infrazvuk při činnosti VTE prakticky nevzniká, při podrobné analýze mohou být hladiny mírně zvýšené, ale jeho vliv na lidské zdraví je zanedbatelný“. říká Ing. Aleš Jiráska z Národní referenční laboratoře pro měření a posuzování hluku v komunálním prostředí (www.nrl.cz). Bližší informace a článek s odborným vysvětlením i výsledky měření reálných VTE v ČR naleznete ZDE a ZDE. Ačkoli infrazvuk lidské ucho neslyší (frekvence pod 20 Hz), měřící přístroje ho zaznamenají, a díky měření hluku každé VTE tak je možné větrné elektrárny jako emitenta škodlivého infrazvuku v ČR vyloučit.

Konec životnosti a recyklace VTE po 20 letech

VTE je stavba dočasná na dobu 20-25 let. Pokud se obec Krouna jako vlastník pozemku nedohodne s investorem na pokračování projektu, tedy nahrazení opotřebované turbíny novou, je investor povinen VTE demontovat a uvést pozemek do původního stavu. Demontáž VTE probíhá podobně rychle, jako montáž (cca týden). Jednotlivé komponenty VTE jsou pak odvezeny na recyklaci. ŽB základ VTE je buď zahrnut dostatečně mocnou vrstvou zeminy, nebo rozdrcen, vytěžen a odvezen, případně kombinace dle schváleného povolení. Většina komponentů VTE je cenným materiálovým zdrojem, a proto jsou již dnes VTE recyklovány z 85-95%. Problematickým bodem byly v minulosti lopatky VTE, které nejsou z kovu, ale epoxidovaných přiskyřic a recoklovatenost byl problém. Společnost VESTAS však letos oznámila vyvinutí technologie, která umožní lopatky chemicky rozložit a materiálově znovu využít, viz https://www.vestas.com/en/sustainability/blade-circularity. Alternativní metodou je rozemletí lopatek pro příměs do cementu. Předpokládáme tak, že by se Větrný park Petrovice – Smrčná mohl přiblížit 100% materiálové recyklovatelnosti, což je cíl, který výrobce turbín plánuje do roku 2040. Více informace např. zde: https://decomblades.dk/.

(c) PV Consulting 2023 Všechna práva vyhrazena
developed by Devels